Projektová dokumentace

Slovo projekt obecně znamená definici způsobu dosažení nějakého cíle. Ve stavebnictví je naším cílem postavit stavbu. Kvalita výsledné stavby přímo úměrně odpovídá kvalitě projektu. Protože stavebník, tedy ten kdo definuje cíl (parametry stavby), obecně není schopen definovat způsob jeho dosažení (technologický proces vedoucí k uskutečnění stavby), přizívá k řešení projektanta.

Výběr projektanta a jeho schopnost zdokumentování své práce (tvorba projektové dokumentace) je tak klíčový prvek v cestě k úspěchu. Projektant při své práci úzce spolupracuje se stavebníkem (definice cíle a možností jeho dosažení), je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s úřadem územního plánování a s dotčenými orgány. Obecně projektant zpracovává šest stupňů dokumentace stavby, podle fáze jejího vývoje:

1. studie - studie je výsledek jednání stavebníka s projektantem na podobě a řešení stavby. Studie tak obsahuje zejména grafický výstup jednoduchého zákresu půdorysů podlaží, pohledů a situace (osazení stavby na pozemku). Zpravidla neřeší napojení na sítě dopravní a technické infrastruktury, nicméně již v této fázi musí projektant ověřit, že navržená stavba na pozemku lze umístit (je v souladu s územně plánovací dokumentací) a lze ji napojit na sítě doprvní a technické infrastruktury. I v případech, kdy stavebník nevyžaduje zpracování studie, měl by si tyto informace od projektanta vyžádat.

2. dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR) - valná většina moderních domů nepřesahuje zákonem stanovenou hranici 150 m2, tedy nutné ohlášení a proto tento stupeň projektové dokumentace není vždy zapotřebí (pro stavby vyžadující ohlášení postačí územní souhlas, který lze vydat na základě situačního výkresu a jednoduchého technického popisu). DUR má za úkol odůvodnit soulad navržené stavby s vydanou územně plánovací dokumentací, se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy právními předpisy, zejména s obecnými požadavky na využívání území (vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění), s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů. Obsah této dokumentace je dán vyhláškou 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění. Z výše uvedného je zřejmé, že dokumentace má být spíše o popisu. Zejména část A - průvodní zpráva má být téměř nejobsáhlejší, když prakticky celá řeší výše uvedený úkol dokumentace. Opak bývá v drtivé většině případů pravdou a to zejména proto, že dnešní projektant nevytváří projekt, ale jak se říká v branži "tahá čáry". V nejlepších případech jsou projektanti pouze špatnými dokumentaristy.

3. dokumentace pro stavební povolení / ohlášení stavby (DSP) - plynule navazuje na dokumentaci pro územní rozhodnutí. I obsah tohoto stupně projektové dokumentace je pevně dán vyhláškou č. 499/2006 Sb. Úkol DSP je potom zdůvodnit soulad stavby s podmínkami územního rozhodnutí (bylo-li předem vydáno, jinak přebírá úkol DUR), s obecnými požadavky na výstavbu (v této fázi zejména s vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadvcích na stavby, v platném znění) a zda jsou splněny požadavky dotčených orgánů. DSP již obsahuje kromě rozsáhlé textové části i rozsáhlou výkresovou část. Úkolem DSP je ale stále odůvodňování souladu s požadavky legislativy a orgánů státní správy a proto podle ní bez dalšího nelze stavbu řádně realizovat.

4. dokumentace pro provádění stavby - Nejpodrobnější dokumntace projektu. K podrobnějšímu zpracování všech výkresů a popisů konstrukcí, přibývají výkresy řešení nejrůznějších detailů (např. řez soklem, uložením stropu apod.) a přesné označení technologického vybavení stavby (uvedením názvu výrobce a typu výrobku). Prováděcí dokumentace dále zpravidla obsahuje výkazy prvků (např. výplně otvorů, prvků stropu, krovu, soupis techologického zařízení apod.). Prováděcí dokumentace je nejvhodnějším nástrojem pro tvorbu zadání při výběru dodavatele a následnou kontrolu jakosti díla.

5. dokumentace skutečného provedení stavby - Je zdokumentováním provedení stavby po jejím dokončení. Zpravidla je utvářena kontinuálně s výstavbou a měla by obsahovat pouze drobné změny. Změny stavby před dokončením, kterými se mění rozměry stavby, stavebních otvorů, nebo konstrukčního systému by měly být projednány se stavebním úřadem na základě DSP. Dokumentace skutečného provedení zpravidla podchycuje změny příček, použitých materiálů a hlavně polohu vnitřních vedení vody, kanalizace, plynu a elektřiny.

6. dokumentace bouracích prací - Je poslední dokumentací na konci životnosti stavby. Dokumentace slouží zpravidla jako podklad pro získání povolení k odstranění stavby a dále může sloužit jako podklad pro výběr dodavatele a smlouvu s ním. Dokumentace obsahuje popis provádění odstranění, způsob odpojení od sítí technické infrastruktury a způsob likvidace stavebního odpadu.

CO Z TOHO PLYNE

1) Vždy je dobré zpracovávat všechny stupně projektové dokumentace. Mohou totiž existovat zprvu skrytá kritéria ovlivňující možnosti záměru. Existuje spousta projektantů, kteří např. bez ověření podmínek územněplánovacích dokumentací cosi nakreslí a stavebník má pak problém záměr projednat s úřady. Prováděcí dokumentace pak, jak již bylo zmíněno, je jedním z nástrojů jak hlídat cenu a kvalitu díla s dodavatelem. Spousta dodavatelů má vlastní názor, který se vám bude snažit vnutit. Nejenom že jeho názor má vliv na výslednou cenu díla, ale hlavně na kvalitu. Levnější komponenta bez úpravy všech vazeb které má (a které zpravidla navýší celkovou cenu) může mít efekt vyšších nákladů při provozu stavby a tedy v konečném důsledku prodražení stavby. Dokumentaci skutečného provedení stavby pak oceníte po několika letech při údržbě či přestavbě. 

2) V povolovacích dokumentacích se zpravidla objevují formulace typu "záměr je v souladu s územním plánem", "je v souladu s vyhláškou..." ale při své praxi jsem narazil na nejeden případ kdy to nebyla pravda. Je třeba aby v projektové dokumentaci byly uvedeny přesné požadavky (územněplánovací dokumentace nebo legislativního předpisu) a popis jakým způsobem tyto požadavky navrhovaný záměr splňuje. Zase platí pravidlo, že jednostránková průvodní zpráva a pětistránková souhrnná technická zpráva stavební úřad neuspokojí a může dojít ke zbytečným komplikacím při projednávání. I když vám třeba stavební úřad dokumentaci nevrátí, ale vlastníkům sousedních pozemků tím dáváte velký prostor pro zpochybňování dodržení předpisů.

3) Kvalitní dokumentace na rodinný dům ve stupni prováděcí dokumentace se může pohybovat okolo 150 000 až 200 000 Kč. Někomu se to může zdát příliš, ale zpracování všech stupňů dokumentace zpravidla v konečném důsledku šetří stavebníkův čas a jeho finance.